ZEMĚ

17. listopadu 2008 v 16:59 | adam káčerek |  PLANETY
Země je třetí planeta naší sluneční soustavy, počítáno z pohledu od Slunce, od kterého je vzdálena v průměru 150 miliónů kilometrů a je zatím jedinou známou planetou, na které existuje život. Z našeho pozemského pohledu se nám může naše planeta zdát jako obrovská, s nekonečným oceánem vzduchu, avšak astronautům se jeví spíše jako maličká modrá planeta s tenkou atmosférou, s hnědými kontinenty a bílou oblačností.

Mnozí z nás by se možná rádi vydali na cestu do vesmíru, také proto, abychom mohli obdivovat zázračnou planetu Zemi nejen z vesmírných obrázků. A přitom je zajímavé si uvědomit, že všichni jsme vesmírnými cestovateli na kosmické lodi, naší planetě Zemi, která je neustále v pohybu, obíhá kolem Slunce, zároveň rotuje kolem vlastní osy a spolu se sluneční soustavou obíhá kolem středu naší Galaxie.

Země se otáčí kolem své osy od západu k východu. Při pohledu ze severní polokoule se otáčí proti směru pohybu hodinových ručiček. Jedno otočení kolem vlastní osy vůči Slunci se nazývá sluneční den a trvá 24 hodin. Naše Země rotuje kolem vlastní osy, ale zároveň obíhá ve stejném smyslu kolem Slunce. Posune se tedy každý den o malý kousek na oběžné dráze. Země se tedy do stejné polohy vůči hvězdám dostane za kratší dobu, a sice za tzv. hvězdný den, který trvá 23 hodin 56 minut a 4,9 sekund a hvězdy se tedy každý den objevují na obloze o čtyři minuty dříve.
Pohyb Země kolem Slunce
Rotace Země kolem osy má za následek střídání dne a noci. Pohyb Země po eliptické dráze, v jejímž ohnisku se nachází Slunce, a sklon rotační osy k rovině ekliptiky, způsobuje střídání ročních období.
Délka trajektorie Země kolem Slunce je 940 milionů kilometrů, za hodinu tedy Země urazí asi 107 tisíc kilometrů. To znamená, že se Země pohybuje kolem Slunce průměrnou rychlostí 30 kilometrů za sekundu. Rychlost Země však není konstantní, neboť Země obíhá po eliptické dráze. Je-li Země Slunci nejblíže (je v přísluní), pohybuje se nejrychleji, naopak prochází-li Země nejvzdálenějším místem své oběžné dráhy (odsluní), pohybuje se nejpomaleji.
Třetí a poslední pohyb Země je spolu se sluneční soustavou kolem středu naší Galaxie. Slunce společně s ostatními hvězdami naší Galaxie obíhá kolem jejího středu. Sluneční soustavě trvá oběh kolem středu asi 220 milionů let a obíhá rychlostí asi 250 kilometrů za sekundu.


Východní polokoule
Východní polokoule

Západní polokoule
Západní polokoule


VZNIK ZEMĚ
Dnes víme, že vesmír vznikl před 13,7 miliardami let a sluneční soustava před 4,6 miliardami let. Stáří Země je určeno pomocí radiometrického rozpadu vybraných radioaktivních prvků. Jak a kdy vznikla naše planeta, to bylo základním problémem nejenom astronomie.
Významným bodem v pátrání po vzniku Země byl rok 1609, kdy Galileo Galilei namířil svůj dalekohled na Měsíc a na jeho povrchu uviděl krátery. V té době však ještě nedokázal odpovědět na otázku, jak vznikly. Odpověď nám daly až sondy Voyager a další, které takovéto krátery objevily nejen na všech terestrických planetách, ale i na některých měsících planet sluneční soustavy. Bylo zjištěno, že většina kráterů nemá sopečný původ, ale jsou způsobeny srážkami planet a měsíců s jinými tělesy.
Celý její povrch byl pokryt krátery od dopadů těchto těles. Jak planeta rostla, tak se zvětšovala i její gravitace a přitahovala další, a také hmotnější tělesa. Tím se zvětšovala nejen intenzita nárazů, ale i množství tepla, které při nich vznikalo. Další a další nárazy tavily zemský povrch, který byl nakonec tvořen doruda rozžhaveným magmatem, které pokrývalo celou planetu. Naše Země se dočasně proměnila ve žhavou kouli s oceány plnými magmatu.
Dopad tělesa
Dopad tělesa

Látky, ze kterých byla Země a dopadající tělesa tvořena, se začaly oddělovat. Těžší prvky, jako např. železo a jiné kovy, klesaly ke středu, zatímco lehčí zůstávaly na povrchu. Některé planetesimály obsahovaly i nemalé množství vody, která se převážně odpařila již při dopadu. Na rozdíl od kovů, které klesaly směrem ke středu, vodní pára spolu s jinými plyny a oxidem uhličitým stoupaly vzhůru a vytvořila se hustá mračna. Kolem Země vznikla prvotní atmosféra. Počet dopadajících planetek na zemský povrch se postupně zmenšoval a oceán magmatu pomaličku chladnul. Jak chladnul povrch Země, začala klesat i teplota atmosféry. Když poklesla asi na 300 °C, přišel první déšť a na horký zemský povrch začala dopadat voda. Voda se okamžitě po dopadu vypařila, ve vyšších výškách opět kondenzovala a vytvářela další mraky. Cyklus se neustále opakoval, až se na Zemi vytvořily oceány.
Zrod slunecni soustavy
Vznik prvotní atmosféry


Stavba nitra Země

Seismologie se zabývá Zemí jako planetou a tedy i její vnitřní stavbou. Australský geofyzik K. E. Bullen rozdělil zemské těleso do sedmi částí, právě na základě zkoumání šíření seismických vln v zemské kůře, vymezil tím tzv. Bullenovy zóny, které se od sebe liší teplotou, tlakem a hustotou - vnitřní jádro a vnější jádro, Gutenbergova diskontinuita, která odděluje vnější jádro od svrchního a spodního pláště, přechodová zóna - astenosféra a litosféra (oceánská i kontinentální kůra). Těchto sedm zón tvoří zemskou kůru, zemský plášť a zemské jádro.
Vnitřní stavba.
Vnitřní stavba.

Jádro
je tvořeno převážně slitinami železa a niklu s příměsmi lehčích prvků, patrně hlavně síry.

Plášť
je tvořen poměrně těžkými křemičitanovými minerály, některé jsou velmi podobné těm, které známe ze zemské kůry. Informace o plášti se získává převážně z úlomku tzv. xenolitů a analýzy seismických vln.

Kůra
je nejsvrchnější pevná vrstva Země. Mezi dva základní typy počítáme kontinentální a oceánskou zemskou kůru, liší se nejen mocností, ale i složením a hustotou. Jednotlivé litosférické desky se pohybují po plastickém podkladu - astenosféře (stoupají, klesají a pohybují se do stran).

Chemické složené Země.


Základní údaje

Střední vzdálenost Země od Slunce -149,60 mil. km (1 astronomická jednotka)
Hmotnost 5,97·1024 kg
Hustota 5 515 kg·m-3
Objem 108,32·1010 km3

Porovnání Země s Merkurem
Porovnání Země s Venuší
Porovnání Země s Marsem
Porovnání Země s Měsícem
Porovnání Země s Jupiterem
Porovnání Země se Saturnem
Porovnání Země s Uranem
Porovnání Země s Neptunem
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Milena Milena | E-mail | 15. března 2011 v 16:45 | Reagovat

MÁME KRÁSNOU PLANETU,NEUMÍME SI TOHO VÁŽIT,ZÁKONY SE NEDAJÍ OBEJÍT

2 Katka Katka | E-mail | 8. ledna 2016 v 12:05 | Reagovat

Pěkná stránka a cs Maru ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama