MARS

17. listopadu 2008 v 16:20 | adam káčerek |  PLANETY
Mars je druhá nejmenší planeta (po Merkuru) a obíhá jako čtvrtá planeta kolem Slunce. Na obloze nás upoutá jeho načervenalá barva a proto je často označován za Rudou planetu. Horniny, půda a obloha mají červený nebo růžový odstín. Výrazná červená barva byla hvězdáři pozorována celou historii. Staré národy ji považovaly za symbol ohně a krve, a proto možná nepřekvapí, že mu bylo jeho jméno dáno Římany na počest jejich boha války
See Explanation. Clicking on the picture will download the highest resolution version available.




Mars - planeta více než 100 let spojovaná s mimozemským životem - si až do dnes uchovala své tajemství. Ani s dnešními poznatky ze sond nemůžeme tuto otázku s určitostí potvrdit ani vyvrátit. Mars byl přínosem pro lidské poznání i v dobách Johannese Keplera, kterého pozorování Marsu přivedlo ke třem zákonům pohybu planet.

Život na Marsu
Mars, známý jako Rudá planeta, je v pořadí čtvrtým tělesem Sluneční soustavy. Jeho význačnost spočívá v tom, že v minulosti, ale i dnes lidé spojují tuto planetu s mimozemskou formou života. Nedávné (1996) výzkumy meteoritu z povrchu Marsu, nalezeného v Antarktidě, připouštěli existenci života na Marsu před 3,8 miliardami let. Další podrobné průzkumy tohoto meteoritu tuto domněnku nepotvrdily. Rozpětí teplot, které dnes na Marsu panují (zima ne větší než v Antarktidě ), by bylo snesitelné pro některé primitivní formy života, žijící na Zemi.
Teplota zde dosahuje v průměru k 50 stupňům Celsia pod nulu avšak během letního odpoledne se může vyšplhat až k +20°C.


Povrch
Povrch planety je pokryt načervenalým pískem a prachem. Barva je způsobena vysokým obsahem železa. Načervenalá barva celé planety jí dala jméno (Mars - podle boha válek). Obrovské sopky, z nichž ta největší - Olympus Mons (24 km vysoká, 550 km široká, kráter o průměru 72 km) je největší sopkou Sluneční soustavy, jsou zkamenělými svědky vývoje planety. Charakteristické pro Mars jsou systémy kaňonů, vzniklé pohybem kůry jako kaňon Valles Marineris, jehož délka činí neuvěřitelné 4000 km!Snímky z Vikingů, Pathfinderu a MGS ukazují místa, kudy dříve tekla voda. Z toho co o Marsu víme, se zdá, že dříve byl Mars vlhčí a teplejší, než je dnes.


Přestože dříve na Marsu tekla voda, dnes je uvězněna v polárních čepičkách a také hluboko pod povrchem. Malé množství vodní páry se přesto stále nachází v atmosféře a tvoří nad vrcholky sopek mračna z krystalků ledu a v údolích ranní mlhu. Někteří vědci se dokonce domnívají, že během zimy na Marsu sněží! Nepadá zde však sníh ze zmrzlé vody, nýbrž ze zmrzlého oxidu uhličitého.

Vzdálenost od Slunce: 227 900 000 km
Rovníkový poloměr: 3 397 km
Hmotnost: 6,421e+23 kg
Střední hustota: 3,94 g/cm3
Úniková rychlost: 5,02 km/s
Oběžná doba: 687 dní
Doba rotace kolem osy: 24 hodin, 37 minut a 23 sekund
Průměrná teplota planety: -27 °C

Kůra
Od července 1997 do listopadu 2006 pořizovala z oběžné dráhy podrobné snímky červené planety sonda Mars Global Surveyor (MGS), ale pod povrch se podívat nemohla. Nicméně změny gravitačního pole planety působí malé změny orbitální rychlosti sondy a tyto změny odpovídají vnitřním hustotním fluktuacím. Jemné změny dráhy byly měřeny pomocí MGS rádiového experimentu kombinovaného s topografickými údaji přesného laserového výškoměru MOLA (Mars Orbiter Laser Altimeter), a tak mohli vědci vytvořit mapu tloušťky marťanské kůry. Na obrázku vpravo odpovídá červená barva tenčím a modrá barva silnějším oblastem kůry. Z celkové mapy kůry je možné zjistit, že rozsah tloušťky se pohybuje v intervalu od 32 km do 80 km a jsou zřejmé zřetelné rozdíly mezi obecně tenčí kůrou na severní polokoulí a silnější na jižní. Tenká kůra podporovala rychlé ochlazování nově vzniklé planety a mohla přispět ke vzniku velkého severního oceánu na ranném Marsu.

Plášť je silný okolo 1 500 až 2 000 km, je složen z křemičitých hornic a z toho vyplývá, že jeho průměrná hustota je okolo 3 400 až 3 500 kg·m−3.
Přesné rozměry jádra nejsou přesně známé, protože jak bylo uvedeno výše, závisejí na zatím nepřesně zjištěných parametrech. Pokud se budeme držet toho, že je jádro složené z pevných hornin a železa, tak jeho poloměr vychází na 1 250 km. Pokud by se jednalo o lehčí látky (např. směs síry a železa), potom by jeho maximální průměr byl okolo 2 000 km.

Mars
Kolem planety obíhají dva měsíce, Phobos (Strach) a Deimos (Hrůza). Tvarem připomínají brambor a jedná se pravděpodobně o planetky, které Mars zachytil svojí gravitací. Zatímco Deimos se od planety pomalu vzdaluje (jako Měsíc od Země), Phobos jednou v budoucnu dopadne na její povrch.
phobos §
Phobos-měsíc Marsu

deimos
Deimos-měsíc Marsu
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Soifong Soifong | Web | 22. ledna 2011 v 22:49 | Reagovat

Ty máš tak krásný blog!!! Taky miluji planety a hvězdy. Prosím podíváš se na mou soutěž o planetách? Je první na první straně mého blogu. Stačí vymyslet příběh o plenatách dlouhý klidně i 5 vět a napsat je do komentářů, já jej naoplátku uveřejním na svém blogu a vytvořím reklamu na tvůj blog (pokud chceš).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama